Dánská vláda oznámila, že na ochranu hranic pro pravidelné kontroly bude využívat také armádu. Oznámení dánské vlády způsobilo nesouhlasné reakce. … Mluvčí skupiny Německo-dánské spolupráce z parlamentní strany SPD ve Šlesvicku-Holštýnsku Birte Paulsová kritizovala dánské plány.


"EU již požádala Dánsko o ukončení hraničních kontrol. Jsme vážně znepokojeni tím, že středopravá dánská vláda zřejmě nechce dodržovat právní předpisy Evropské unie," uvedla k rozhodnutí dánské vlády Birte Paulsová.

„Po skončení jeden a půlletého nekontrolovaného pohybu migrantů, už nejsou zapotřebí hraniční kontroly, ztratily svá opodstatnění. Přesto zažíváme postupné zpřísňování na dánské straně a zajímalo by mě, co dalšího ještě přijde. Očekávám reakci spolkové vlády,“ řekla starostka Flensburgu Simone Langeová.

Mluvčí dánské strany Alternativet ve Folketingu, Rasmus Nordqvist, mluvil o falešných signálech. V době, kdy bylo skutečně zapotřebí posílení spolupráce EU, dánská vláda postupovala špatně.


Hraniční kontroly byly v Dánsku zavedeny již v lednu 2016. Aby Dánsko nezatěžovalo příliš policii, rozhodla v Kodani o využití armády pro kontrolu hranic.

„Vláda se rozhodla, že ozbrojené síly pomůžou policii, takže máme více lidí k tomu, aby řešili významný úkol zajistit bezpečnost na našich hranicích,“ řekl dánský premiér Lars Løkke Rasmussen (Venstre). "S pomocí ozbrojených sil můžeme uvolnit policejní důstojníky pro další důležité úkoly," řekl Rasmussen. Výcvik 160 vojáků pro pohraniční stráže začal v pondělí.

Zároveň chce dánská vláda zrušit azylovou dohodu z roku 1989. Ta přikazuje příjem 500 uprchlíků ročně. Podle dánské ministryně pro imigraci a integraci, Inger Stojbergové (Venstre), kapacity Dánska byly vyčerpány a pružnější systém kvót je nezbytný.

Zdroj: pz.cz