Pokud onemocníte, nemusí být vždy snadné najít správnou cestu léčby. Pokud váš ošetřující lékař doporučí operaci nebo jinou radikální léčbu, může být užitečné, když se budete zajímat o názor dalšího odborníka. To vyplývá ze závěrů studie, provedené na the Mayo Clinic, jež doložila, že váš lékař se může mýlit až v 88% případů. Přestože se praktický lékař v USA musí vzdělávat hodně dlouho (4 roky bakalářského studia + 4 roky na univerzitě a dalších 3 až 7 let odborné praxe), ani zkušený a dobře školený lékař nemusí stanovit vaši diagnózu správně.


Proto přezkoumání jeho závěrů vám může nejen přinést uklidnění, ale někdy i druhou šanci na přežití.

Jakmile jde o vaše zdraví, dva mozky jsou lepší než jeden

V rámci zmíněné studie analyzovali výzkumníci z The Mayo Clinic dokumentaci od 286 pacientů, kteří se rozhodli v období 2009-2010 na oddělení interní medicíny v Rochestru konzultovat svou diagnózu s dalším lékařem. Ve výběru těchto pacientů byli ti, kteří dostali doporučení od zdravotních sester nebo od asistentek lékařů a druhou polovinu tvořili náhodně vybraní pacienti s doporučením od svého lékaře.

Aby se zjistila závažnost diagnostických chyb, vědecký tým porovnával původní diagnózy s těmi konečnými. Zjistilo se, že pouhých 12% pacientů obdrželo správnou první diagózu a přibližně devět z deseti nemocných, kteří požádali o přezkoumání, odcházelo s odchylnou nebo i úplně novou diagnózou ve srovnání s tím, co jim bylo řečeno na počátku. Přitom ve 21% ze všech analyzovaných případů byla konečná diagnóza úplně odlišná od původní a 66% pacientů odcházelo s nově definovanou diagnózou.


„Skutečná a účinná léčba je závislá na správné diagnóze. Poznání, že každý pátý pacient může být úplně chybně diagnostikován, znamená dost velký problém. A nejde tu jen o bezpečnostní rizika u těchto pacientů, ale jedná se i o pacienty, u kterých jsme dokumentaci neprověřovali,“ říká vedoucí výzkumu James Naessens, Sc.D., který má na the Mayo Clinic na starosti dozor nad léčebnou péčí.

Medicínská pochybení – třetí nejčastější příčina úmrtí

Podle jedné z dřívějších a poněkud kontroverzních studií, pocházející z the Johns Hopkins University, bývají medicínská pochybení (včetně chybných diagnóz) třetí nejčastější příčinou úmrtí v amerických nemocnicích. Organizace ProPublica ovšem upozorňuje, že tato četnost může být ve skutečnosti i vyšší, neboť lékaři jen neradi uvádí takovou příčinu na úmrtních listech, takže skutečné počty takovýchto selhání mohou být nepřesné.

Jestliže přihlédneme ke skutečnosti, že rozeznáváme tisíce nemocí, mnohdy s podobnými příznaky, pak není vždy snadné zjistit jednoznačnou diagnózu už po první návštěvě lékaře. Proto je přezkoumání prvních výsledků vždy velmi zásadní pro vyléčení i přežití. Jestliže bychom se mohli o něčem poučit z této zmiňované studie, pak by to měl být především apel k tomu, aby se výsledná diagnóza určovala na základě společných postupů. Lékaři a další poskytovatelé zdravotní péče by měli úzce spolupracovat, aby se zajistilo, že pacientovi bude stanovena správná diagnóza a začne být co nejdříve náležitě léčen.


I navzdory současné všudypřítomnosti diagnostických chyb, z nichž některé mohou být i fatální, je stále věnována jen minimální péče o zdokonalení systému posuzování. Dr. Naessens upozorňuje, že požadování posudků od specializovaných pracovišť v případě nerozlišených problémů, je podstatnou součástí péče o pacienty. I když ověřování jiným odborníkem může zvyšovat náklady na diagnózu, chybná diagnóza může na druhé straně vést k opožděné léčbě a ke komplikacím, jež mohou v krajních případech končit i smrtí pacientů.

Dr. Naessens však přesto vyjádřil i své uspokojení z toho, že americká the National Academy of Medicine už udělala první kroky ke zdokonalení diagnostických procesů a k redukci možných chyb. Volá se po jednoúčelovém federálním financování a po dalším výzkumu, který by dokázal popsat okolnosti výskytů diagnostických chyb a pomohl nalézt nové cesty ke zlepšení celého procesu diagnostiky.

Amy Goodrich

Zdroj:  naturalnews.com, zmok.cz