V tomto článku se podíváme na poslední aktualizované grafy o slunečním cyklu vydané (3. září) NOAA SWPC které ukazují, že anemický průběh cyklu 24 pokračuje. Dále pak na zajímavou informaci z University of Copenhagen, nikoliv však opravdu překvapivou. Zajímalo by nás ale, jak je prach a uhlík spojen s naším vlastním polárním příkrovem na Zemi. A na závěr se zaměříme na globální průměrnou teplotu dolní troposféry, která v srpnu vykazuje odchylku (+0,34 °C), což je více než v červenci 2012 (+0,28 °C).

 

Slunce – pořád slábne

Poslední aktualizované grafy o slunečním cyklu vydané (3. září) NOAA SWPC ukazují, že anemický průběh cyklu 24 pokračuje:

Současný počet skvrn nedrží krok s předpovědí podle červené křivky. Nejenže je nízký počet skvrn, slabý je i rádiový tok na 10,7 cm a magnetický index Ap:

Je tu ale jedna věc, která se aktivně projevuje ve slunečním větru, jehož Boylův index hrozně před několika hodinami povyskočil, hodnoty přes 200 jsou dost vzácné:

Stejně se zachovala i jeho rychlost, všimněte si skoku ve funkci:

ACE RTSW (odhadnuté) magnetické pole a sluneční vítr

NOAA – Space Weather Prediction Center

Tento skok je nejspíš důsledkem této koronální díry CH532, která zrovna přímo míří na Zem:

To, co vidím jako nejzajímavější (ale nejvíce znepokojující) je tento dnešní obrázek slunce z SDO:

Kontrast těchto skvrn je opravdu nízký. Graf Livingston a Penn má pořád tendenci k poklesu:

Leif SvalgaardVíce o výzkumu L&P a potenciálu k brzkému vymizení skvrn: „Všechny tři výzkumné linie poukazují na to, že ten nám známý cyklus sluneční skvrn zatím přestane projevovat.“

Zdroj: wattsupwiththat.com

 

Dramatické variace klimatu Marsu jsou taženy Sluncem

Z University of Copenhagen přišlo něco zajímavého, nikoliv však opravu překvapivého. Zajímalo by mě ale, jak je prach a uhlík spojen s naším vlastním polárním příkrovem na Zemi. – Anthony

Ledová čepice severního pólu Marsu je primárně utvářena z vodního ledu a obsahuje malé procento prachu. Má spirální strukturu utvářenou bílou, ledem pokryté oblasti, a tmavou, svahy, kde lze vidět vrstvení té ledové čepice. Credit: NASA/JPL/MSSS

Na pólech Marsu jsou ledové čepice z ledu a prachu s vrstvami, které odráží minulé klimatické variace Marsu. Výzkumníci z Institutu Nielse Bohra tyto vrstvy v ledových čepicích severního pólu Marsu dali do vztahu k variacím slunečního osvitu Marsu, čímž tudíž zřídili první datování klimatické historie Marsu, když bylo shromažďování ledu a prachu taženo variacem v osvitu.

Výsledky jsou publikovány ve vědeckém žurnálu Icarus.

Ledové čepice na pólech Marsu jsou kilometry tlusté a skládají se z ledu a prachu. V ledových čepicích existují vrstvy, které lze vidět na útesech a na svazích údolí, a o těchto vrstvách víme už desítky let, už od dob prvních satelitních snímků, které z Marsu přišly. O těchto vrstvách panuje domněnka, že odráží minulé klima na Marsu, stejně jako i klimatickou historii Země lze číst z analýzy vrtných jader z ledových příkrovů Grónska a Antarktidy.

Toto je  obrázek tmavých svahů uvnitř ledových příkrovů na severním pólu Marsu. Vrstvy mohou mít různou koncentraci prachu. Credit: NASA/JPL/UA

V průběhu času se na Marsu měnil sluneční osvit dramaticky, hlavně v důsledku velké proměnlivosti náklonu rotační osy Marsu (precese) a to na Marsu vedlo k dramatickým klimatickým změnám. Lidé se snažili dát do souvislosti sluneční osvit s formováním těchto vrstev hledáním projevů periodických řad ve viditelných vrstvách, což je vidět v horních 500 metrech. Periodické signály by šlo vystopovat ve známých variacích ve slunečním osvitu Marsu, ale až dosud nebylo moc jasné, zda v tom lze najít korelaci mezi variabilitou osvitu a těmito vrstvami.

 

Korelace mezi ledem, prachem a sluncem

„Vydali jsme se úplně jiným směrem. Vyvinuli jsme model toho, jak se vrstvy tvoří, postavený na základě základních fyzikálních procesů a ten ukazuje korelace mezi akumulací ledu a prachu a slunečním osvitem,“ vysvětluje Christine Hvidberg, výzkumník fyziky ledu ve Středisku pro led a klima v Institutu Nielse Bohra na Kodaňské universitě.

Tohle je obrázek těchto vrstev ve velkém rozlišení z přístroje HiRISE na sondě Mars Reconnaissance orbiter NASA. Tyto obrázky ukazují, že tyto vrstvy jsou pokryty prachem a námrazou a u těch viditelných vrstev nelze přímo zkoumat vnitřní strukturu ledového příkrovu. Tito výzkumníci tudíž využili měření tloušťky vrstev a hloubky ledového příkrovu, které lze měřit na obrázcích s vysokým rozlišením snímaným stereo. Credit: NASA/JPL/UA

Vysvětlila, že tyto modely formování vrstev jsou taženy osvitem slunce, a že na prach bohaté vrstvy se mohly formovat dvěma procesy: 1. Zvýšeným odparem ledu během léta při vysokém precesním náklonu (když se rotační osa skláněla níž) a 2: Variabilitou v akumulaci prachu jako důsledkem variability z náklonu osy. Tento model je jednoduchý, ale fyzikálně možný a lze ho použít k přezkoumání vztahů mezi klimatickou variabilitou a formováním vrstev.

Výzkumníci vytvořili aparát tohoto modelu tak, aby mohl vysvětlit formování vrstev způsobem, který je v souladu s pozorováními. Srovnáváním distribuce vrstev v modelu s přesnými měřeními struktury vrstev ze satelitních obrázků s vysokým rozlišením nasnímaných na severním pólu Marsu, pak objevili, že model je schopen reprodukovat i tuto složitou sekvenci vrstev.

 

Klimatická historie za 1 milion let

„Modelová data z horních 500 metrů severního ledového příkrovu Marsu odpovídají přibližně 1 milionu let a průměrná rychlost akumulace ledu a prachu je 0,55 mm za rok. To provazuje jednotlivé vrstvy s maximy ve slunečním osvitu a tudíž stanovuje datovatelnou klimatickou historii severního pólu Marsu za 1 milion let,“ říká Christine Hvidberg.

Ač je tento model založen jen na srovnáním s viditelnými vrstvami horních 500 metrů, předběžné studie naznačují, že celková tloušťka vnitřních struktur ledového příkrovu by šla také vysvětlit tímto modelem a tudíž vysvětlit, jak byla akumulace ledu a prachu na severním pólu Marsu tažena variabilitou ve slunečním osvitu za miliony let.

Zdroj: wattsupwiththat.com

 

Globální teploty UAH – vzestup o 0,06 C – žádná zásadní změna

Globální průměrná teplota dolní troposféry v srpnu vykazuje odchylku (+0,34 °C), což je více než v červenci 2012 (+0,28 °C):

Zde jsou měsíční odchylky od 30-letého průměru (1981-2010):

YR MON GLOBAL NH SH TROPICS
2012 1 -0.09 -0.06 -0.12 -0.13
2012 2 -0.11 -0.01 -0.21 -0.27
2012 3 +0.11 +0.13 +0.10 -0.10
2012 4 +0.30 +0.41 +0.19 -0.12
2012 5 +0.29 +0.44 +0.14 +0.03
2012 6 +0.37 +0.54 +0.20 +0.14
2012 7 +0.28 +0.45 +0.11 +0.33
2012 8 +0.34 +0.38 +0.31 +0.26

Jen připomínám, že nejčastějším důvodem velkých meziměsíčních výkyvů odchylek globální průměrné teploty jsou malé fluktuace v rychlosti konvektivních proudů obracejících troposféru, diskutováno je to ZDE.

Zdroj: wattsupwiththat.com

]]>