Pod pláštíkem boje proti terorismu a současné migrační krizi připravila vláda, resp. Ministerstvo vnitra, další sérii návrhů na posilování pravomocí státu a tedy další omezování práv a svobod občanů. Tyto návrhy schválila již v dubnu Bezpečnostní rada státu (BRS) a nyní, jako rozloučení s prázdninami (dne 31. 8. 2016) i sama vláda. Materiál zatím neobsahuje legislativní texty, ale řadu více či méně konkrétních návrhů na posilování pravomocí policie, zpravodajských služeb či dalších státních orgánů.
Některé úkoly by vláda chtěla realizovat ještě do konce tohoto roku, jiné o rok později. Některé už realizovat začala, a proto, na rozdíl od návrhů z BRS, už v novém vládním návrhu nejsou (např. novelou trestněprávních předpisů, upravujících postih terorismu či návrhem kontroly zpravodajských služeb, včetně kontroly ÚZSI, se má nyní zabývat už Poslanecká sněmovna; naopak zákon o ÚZSI, který prošel připomínkovým řízením ministerstev již v květnu, vláda dosud neprojednala).
Vláda se zaměřuje na následující oblasti: uchovávání údajů z telekomunikačního provozu, zákon o Úřadu pro zahraniční styky a informace, zpravodajské informace jako důkaz, rušení pobytu cizinci, který je na území ČR, utajované informace ve správním řízení, řízení o udělení mezinárodní ochrany na vnitřní hranici, akce s větším počtem osob (hromadné akce) a pravomoci policie, trestněprávní postih zahraničních bojovníků, obecné zhodnocení aktuální právní úpravy v oblasti postihu terorismu a souvisejících bezpečnostních hrozeb, rozšíření kontrol přeshraničního převozu peněžní hotovosti. Celý materiál, ještě i ve své širší podobě, je veřejně dostupný na webu ceska-justice.cz. Níže jsou tak uvedeny jen některé konkrétní příklady, co na nás vláda ještě do konce svého volebního období chystá.
Podle těchto záměrů by tak např. policie měla mít k dispozici nejen údaje o elektronické komunikaci, kdy podnikatelé v této oblasti jsou povinni požadované údaje po stanovenou dobu uchovávat a následně je v souladu se zákonem poskytovat policii, ale nově by stejná povinnost měla platit i pro podnikatele podle zákona o některých službách informační společnosti. Takže kromě informací z našich telefonních hovorů či sms, by to nově měly být i údaje z internetu, jako třeba z mailové pošty, ze správy diskusního místa, atd.
V oblasti zpravodajských služeb připravuje Ministerstvo vnitra zcela nový zákon o Úřadu pro zahraniční styky a informace. Jak jsme již v samostatném příspěvku na toto téma psali, tento zákon významně rozšiřuje ÚZSI pravomoci, když umožňuje této zpravodajské službě provádět své operace i na území České republiky a zároveň jí zde přiznává i zcela nové rozsáhlé pravomoci v podobě využívání tzv. zpravodajských prostředků. Tj. využívání tajných spolupracovníků, pořizování všelijakých záznamů a nakládání s dopravovanými cizími zásilkami, ale také sledování osob a věcí a zejména provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. A zatímco odposlechy Ministerstvo vnitra navrhuje realizovat alespoň s povolením soudu (které se ale, jak z mnoha případů z minulosti již známe, často děje jen velmi formálně), sledování by agenti mohli provádět v řadě případů dokonce pouze se svolením svého ředitele. Tento návrh zákona je však natolik sporný i ve vládě samotné, že jej vláda dosud neprojednala, i když připomínkové řízení bylo ukončeno již v květnu.
V oblasti zpravodajských služeb by dále Ministerstvo vnitra chtělo, aby informace poskytnuté těmito službami mohly být využívány jako důkaz v trestním řízení. Obvinění tak však budou omezováni na svých právech, neboť podmínky pro získání zpravodajských informací jsou v zákonech mnohdy nastaveny významně šířeji a jednodušeji, než v případě podmínek policie v rámci trestního řízení.
S tím souvisí dále i návrh, že ve správním řízení (ve kterém se ale často rozhoduje o důležitých právech a povinnostech, např. zda někdo bude moci vykonávat požadovanou činnost, zda budou uloženy i mnohamilionové sankce atd.) by správní orgán mohl rozhodovat na základě utajovaných informací (od zpravodajských služeb, ale i z operativní činnosti Policie ČR atd.), aniž by poté měl možnost seznámit se s tím, na základě jakých informací bylo vůbec rozhodnuto. Proti takto konstruovanému rozhodnutí bude asi těžko představitelné se účinně bránit.
O tom, že nejen získat, ale rovnou „nechat vyrobit“ a následně uplatnit, operativní informaci, není pro žádnou ze zainteresovaných bezpečnostních složek problém, není třeba pochybovat. Zde platí dvojnásob – pouze účinná, nezávislá a efektivní kontrola a jasně definovaná možnost obrany může předejít téměř jistému zneužívání. A méně znamená více. Mají-li operativně pátrací prostředky v rukou zpravodajských služeb sloužit jako použitelný zdroj důkazů pro trestní řízení, a o to usiluje MV s poukazem na nepatřičný argument, že informace získali v souladu se zákony, které upravují jejich činnost (a tou je ovšem „pouze“ získávat informace), pak se dostáváme do světa, před kterým George Orwell varoval už téměř před 70 lety. Ústavní soud to správně odmítá s odkazem na nedostatečné garanční kvality ochrany soukromí ve zpravodajských zákonech (viz nález I. ÚS 3038/07), nicméně vůle MV ve vládním materiálu je zřejmá.
Ministerstvo vnitra pak chce také analyzovat, zda by mohlo posílit pravomoci policie při konání různých hromadných akcí, jako jsou koncerty, sportovní utkání, ale i vánoční trhy či lidové slavnosti, které ale nejsou pořádány podle zákona o právu shromažďovacím. Podle tohoto zákona je totiž možné shromáždění regulovat a omezovat, včetně jeho zákazu a rozpuštění. Zákon dále samozřejmě upravuje i povinnosti jejich organizátorů i samotných účastníků. Navíc aktuální novela zákona o právu shromažďovacím (platná od července tohoto roku jako č. 252/2016 Sb.) umožňuje obcím více regulovat shromáždění před jeho konáním. Nově tak bude moci shromáždění rozpustit nejen obecní úřad, ale i policie. Policie má po celou dobu shromáždění významná oprávnění daná zákonem o Policii České republiky, včetně možnosti vykázat osoby z určitého prostranství, zakázat vstup na určité prostranství, ztotožnit osoby, je-li dáno podezření z ohrožení bezpečnosti, apod. Je-li vyhlášen krizový stav, je možné omezit rovněž shromažďovací právo plošně. U kulturních, sportovních a jiných obdobných akcí však policie může omezovat účastníky pouze v souladu se zákonem o Policii České republiky, což se policii a Ministerstvu vnitra zřejmě zdá nedostatečné.
V úvahách vlády se dále objevuje také větší kontrola nakládání s hotovostí, kdy zatím je upravena pouze kontrola v rámci vnějších hranic EU. Nově by kontrole měl podléhat i převoz hotovosti v rámci vnitřních hranic EU, a to nejen na samotných hranicích, ale i ve vnitrozemí. Cíl je zřejmý – všechny transakce v konečném stádiu budou muset být pod dozorem velkého bratra, tj. elektronicky.
Materiál ve své širší podobě, který schválila ještě Bezpečnostní rada státu (ale v konečné podobě schválené nyní vládou se již neobjevuje), navíc obsahoval velmi neurčitý záměr, podle kterého „S ohledem na vývoj možných bezpečnostních hrozeb a rizik z těchto hrozeb vyplývajících, bude vhodné provést zhodnocení, zda je česká trestně-právní legislativa skutečně dostatečná v oblasti potírání a postihu nejen přímých teroristických rizik, ale také v jevech s nimi bezprostředně souvisejících a v případě zjištění nedostatků v této oblasti navrhnout změny příslušných trestních předpisů.“ Takže snahy o další posilování pravomocí státních orgánů a omezování práv a svobod ještě zdaleka nemusí končit, a to nejen pro případ hrozby terorismu, ale i v blíže neurčených „jevech bezprostředně souvisejících“.
A to ani není třeba zdůrazňovat skvělé nápady EK (např. o nesmyslném omezování legálního držení zbraní jsme už psali několikrát), kterými, jak se zdá, má být evropská cesta od svobody k nesvobodě přímo vydlážděna. Ono není třeba chodit daleko, české ložnice či jiné části obydlí už může navštívit bez svolení kohokoliv nejen hasič, ale také policista, který má subjektivní pochybnosti o duševním zdraví jeho obyvatel a jde si pro zbraň či dokonce pouze doklad o zbrani a nově třeba úředník, který dospěl k názoru, že kouř, valící se z komína, nestoupá díky právě přiloženému mokrému hnědému uhlí ve špatně táhnoucích kamínkách v ložnici, ale díky polyetylénovému obalu v dobře roztopeném kotli na koks či černé uhlí v kotelně (v prvním případě se povalí z komína hustý neproniknutelný zapáchající kouř, v druhém nic viditelného či nosem cítitelného), a protože to bude opakovaně, tak pod pohrůžkou desetitisícových pokut do obydlí pronikne a bude chtít dotčené topidlo, a kdoví co ještě, vidět, a tak by bylo možné pokračovat.
Je třeba objektivně přiznat, že svět okolo nás se mění a musíme čelit hrozbám, se kterými jsme dosud neměli zkušenosti a na které zatím nejsme dobře připraveni. A za tím účelem je zcela legitimní zvažovat i změny stávající legislativy. Je ale třeba tyto změny činit s velkou rozvahou, zvláště pokud se dotýká našich práv a svobod. Vždyť také o to teroristům jde, zničit naši demokracii, zničit hodnoty, práva a svobody, které jsme desetiletí pracně v celé Evropě budovali, a to i za cenu nejvyšší, lidských životů. Je třeba říci, že zatím jim, bohužel, EU a členské státy v tomto ničení spíše významně pomáhají a je třeba si klást otázku, kde všude zcela nevědomky a kde už zcela záměrně.
Nejen teroristé vědí, že k vyvolání chaosu, anarchie, extremismu a ke zničení demokracie není účinnější cesta, než, strachem a různými osobními egoistickými mocenskými zájmy poháněné, trvalé a důsledné osekávání občanských práv a svobod. Jakékoliv zvyšování kompetencí a počtu státních orgánů a jejich úředníků, bez odpovídající, účinné a nezávislé kontroly je v tomto zničujícím procesu výborným katalyzátorem. Má-li nám být už nadále bezpečná a zároveň svobodná Evropa zapovězena, o čemž jsme našimi politiky trvale přesvědčováni, pak bedlivě sledujme, kdy se nám poměrně nebezpečná svoboda začne rychle měnit v naoko bezpečnou, zato však totální, nesvobodu. Ten čas už nastává.
Zdroj: cevroinstitut.cz
