Webový portál AC24.cz ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.

Nejen pro novináře: Web o konspiracích není konspiračním webem, stejně jako teorie o konspiraci není konspirační teorií

  • Vytisknout

Kdekdo dnes hovoří nebo píše o konspirační teorii či o konspiračním webu, avšak potíž je v tom, že tato sousloví jsou zpravidla vždy míněna v takovém významu, který nemají.

Je totiž patřičný rozdíl, zda je něco z hlediska způsobu určité činnosti konspirační, anebo z hlediska obsahu o konspiraci (konspiracích).

Předchozí věta napovídá, že významový rozdíl vychází z toho, mluvíme-li o způsobu, anebo o obsahu. Velmi dobře je tento rozdíl vidět, pokud použijeme slovní spojení „dezinformační web“ a „web o dezinformacích“. Naprosto stejný rozdíl vzniká mezi spojeními „konspirační web“ a „web o konspiracích“ (případně mezi termíny „konspirační teorie“* a „teorie o konspiraci“*).

Pokud web pojednává o všemožných konspiracích (potvrzených i nepotvrzených, např. zpravodajský portál AC24.cz a viz vyvrácení o záměrně lživém nařčení o dezinformačním webu), jedná se o web o konspiracích, tedy o web, jenž obsahově rozebírá různé události z hlediska možného spiknutí či komplotu vládních politiků nebo také politické opozice, eventuálně jiných mocenských skupin. Jestliže by to ale měl být konspirační web, tak by se jednalo o způsob, jakým je web provozován (utajeně), případně o web, který slouží k přípravě spiknutí. Takový web by ale nebyl veřejně přístupný a spadal by do kategorie „deep web“ nebo také „invisible web“ („hluboký web“ či „neviditelný web“), případně by mohl být s posunutým cílem přístupný anonymně („dark web“ neboli „temný web“). Stejné jako s termínem „konspirační web“ je to i s pojmenováním „konspirační teorie“, což je spojení slov, jež je do svého tvaru nesprávně překládáno z anglického originálu (viz produkt 13003 „Pochybení médií ve vztahu ke »konspiračním teoriím«“).

V encyklopediích, slovnících cizích slov a jazykových slovnících nenajdeme složený termín „konspirační teorie“, a to ani jako hlavní položku, ani jako příklad možného spojení se slovem konspirace nebo konspirační. Nalezneme pouze samostatné výrazy konspirace a konspirativní (případně konspirační) a předložené příklady slovních spojení jako např. „konspirační činnost“ a „konspirativní organizace“. Vzhledem k četnému a dlouhodobému používání termínu „konspirační teorie“ bude asi pro mnohé překvapením, že se toto spojení v odborných publikacích nenachází. Přitom je jednoduché při použití českého slova „spiklenecký“ (případně „utajený“) namísto cizího slova „konspirační“ porozumět pravému významu složeného termínu. Pravdou však je, že spojení „spiklenecká teorie“ a stejně tak sousloví „konspirační teorie“ jsou tak trochu nesmyslnými termíny.

Kdo by dokázal definovat teorii, která je spiklenecká, neboli teorii, kterou vymysleli spiklenci? Naproti tomu teorii o spiknutí (teorii o konspiraci) jako určitou hypotézu* nebo domněnku* o tajném spolčení někoho proti někomu je již možné použít a popsat. Tento termín už dává jasný smysl.

Pokud je něco spiklenecké, konspirační či konspirativní, tak se obvykle jedná například o spiklenecký/konspirační plán, konspirační byt, konspirativní skupinu, konspirační (utajenou) činnost, spiklenecké doupě (útočiště spiklenců či konspirátorů) apod. Ale proč by měla být konspirační nebo utajená nějaká teorie?

Chceme-li správně přeložit kvazitermín „konspirační teorie“ do angličtiny, pak použijeme anglická přídavná jména, čímž nám vznikne „conspiratorial theory“ nebo „conspirative theory“. Avšak taková slovní spojení je těžké v anglických textech najít. Existuje ale sousloví „conspiracy theory“, kde výraz „conspiracy“ je podstatným jménem, tedy stejně důležitým slovem jako „theory“. Obě slova by tak měla být překládána do českých podstatných jmen, čímž vznikne termín „teorie o konspiraci“ čili termín významově shodný se svým anglickým ekvivalentem.

Prohřešky proti správnému používání odborné terminologie se znásobují ve své závažnosti, pokud jsou produkovány nebo šířeny státními institucemi. Zde se jedná především o Ministerstvo vnitra ČR a jeho podřízený orgán Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH). Zmíněné centrum na svém účtu na sociální síti Twitter často zveřejňuje texty s termínem „konspirační web“. Například v létě 2017 představilo CTHH na svém účtu analytickou publikaci s názvem „Reklama na konspiračních a dezinformačních webech“ vydanou organizací Nadace Open Society Fund Praha. Publikace by tedy podle svého názvu měla pojednávat o webech, které dezinformují (to je srozumitelné) a zároveň o webech, které konspirují a/nebo jsou utajené (zde se už vyskytuje rozpor). Jestliže je web webem dezinformačním, tak je jeho cílem produkovat a šířit dezinformace. Pokud by byl ale zároveň webem konspiračním, proč by potom obsahoval dezinformace, jež by nemohly být šířeny, neboť ti, co by jakkoli konspirovali, by se tuto činnost snažili vykonávat utajeně.

Pokud by se jednalo o samostatné konspirační weby, bylo by těžké provést jejich analýzu. To by bylo stejné jako provádět analýzu něčí konspirační činnosti čili něčeho, co je utajováno před veřejností. Navíc je zde i problém ve spojení „reklama na konspiračních webech“. Kdo by hodlal umísťovat reklamu na konspirační web, jinými slovy na web, který není ze své podstaty jen tak přístupný? Z hlediska správné odborné terminologie by se analytická publikace měla jmenovat takto: „Reklama na dezinformačních webech a webech o konspiracích“.

Zavádějící název publikace napovídá, že analýza uvnitř dokumentu zřejmě tak odborná nebude. Mohli bychom shrnout, že chce-li někdo psát o dezinformacích, tak to nemůže dělat chybným až dezinformačním způsobem, a to již v samotném názvu publikace.

Někteří rádoby profesionálové (státní zaměstnanci) včetně příslušníků zpravodajských služeb nazývají úsilí pro používání správné terminologie (odborného názvosloví) a snahu podporovat toto úsilí a jeho šíření na politiky a novináře pouhým slovíčkařením. To je však velmi laická výmluva, která by neměla zaznívat od „profesionálů“. Kdo nedokáže správně pojmenovat konkrétní položky, nedokáže o nich ani správně hovořit, natož provádět jejich analýzu a hodnocení. Stejně tak novináři nemohou dobře psát o něčem, co neumějí správně pojmenovat. Je přece obrovský rozdíl popisujeme-li někoho, kdo proti někomu konspiruje, nebo někoho, kdo o údajných konspiracích jenom píše.

Závěrem je nutné zdůraznit, že bychom se měli opakovaně ptát, zda víme, o čem mluvíme a o čem píšeme. A měli bychom se také ptát, zda jsme vůbec schopni nazývat věci a dění kolem nás pravými jmény. Všechno je to trvalá záležitost našeho vědomí (znalostí) a svědomí (morálky).

Zdroj: exanpro.cz