Webový portál AC24.cz ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.

Jsou sloupy elektrického vedení smrtelně nebezpečné lidem i zvířatům? Na beton

  • Vytisknout

V Česku v roce 2017 – na rozdíl od celé západní Evropy - máme kovové (35kV) nebo betonové sloupy vysokého napětí (22kV). Je jich asi 700 tisíc. Z toho ČEZ jich má asi 450 tisíc.

Sloupárna Majdalena dodávala i na Slovensko, takže tam je to asi stejné. Dlouho jsem "betoňáky" považoval za nevodivé, ale oni nevodivé nejsou. Jsou nebezpečné lidem, skotu i ptákům.

Ve zkratce: Základním problémem je, že na rozdíl od západní Evropy, kde všechny stožáry jsou dřevěné a nevodivé, naše stožáry jsou kovové nebo betonové – a tedy vodivé. Tím se zemní potenciál dostane až do těsné blízkosti izolátorů a zabíjí po stovkách tisíc ptáky. Jsou tak vytvářeny navíc smrtelně nebezpečné situace pro všechno živé do vzdálenosti 18-100 m od stožáru za normálních provozních podmínek a do vzdálenosti 250-350 m při zásahu bleskem.

Máme tedy asi 700 tisíc neuzemněných elektrických křesel, které zabijí při běžné provozní poruše obuté stojící lidi do asi 18 m od středu stožáru a bosé lidi a děti do 50 m-80 m od středu stožáru. A dobytek asi do 100 m od středu stožáru.

Při zásahu bleskem (stovky ročně) pak zabijí dobytek až do vzdálenosti 350 m od stožáru. Lidi to zabije také a to vzdálenosti až do 250 m od stožáru. Záleží samozřejmě na půdních a klimatických podmínkách a na tom jestli jsou obuti a jak obuti.

Co se myslí běžnou provozní poruchou? Nejen dotyky stromů a samovolně prasklé izolátory, ale i těch ročně zhruba 117 tisíc ptáků, kteří na špatně odizolované sloupy dosednou a které to zabije.

S ohledem na prudký rozvoj chovu dobytka je to asi opravdu velký problém. Proč? Současná koncepce zemědělství EU počítá s daleko vyšším stavem hovězího dobytka a se změnou značné části orné půdy na trvalé travní porosty. Je to dotováno EU. Dobytek je zhruba 20 x choulostivější na úraz elektrickým proudem než lidé. Bude zabit do větší vzdálenosti od sloupu než člověk.

Dalším nezanedbatelným rizikem je možnost vzniku požáru v okamžiku, kdy fázový vodič padne na kovovou konzoli nesoucí izolátory. Zdokumentoval jsem minimálně tři požáry betonových sloupů, kdy v jednom případě bylo zapáleno i přilehlé pole. Nikdy jsem si nepřestavil, že betonový sloup může hořet jako sirka. To nikdo nezkoumal požární rizika? To nikdo nevede evidenci o požárech? Pokud ne, tak tam nemá co dělat. Jak to, že to neví generální ředitel ČEZu, jak to, že to neví ředitel úseku obnovy sítí a jemu podřízeni vedoucí jednotlivých rozvodných oblastí? Jak to, že nebyly tyto situace analyzovány a nebyla přijata nějaká opatření? Jak to, že nebyla varována veřejnost? Kolik stohů, chat a dřevěných objektů stojí v ČR do 20 m od betonového sloupu?

Nechápu, jak to mohl ČEZ po léta přehlížet a nic v tom neudělat. Nechápu, jak je možné, že v případě smrtelného pracovního úrazu v Trutnově a dalšího bezprostředního ohrožení bezpečnosti práce v zemědělství není vidět žádná reakce ze strany Státního úřadu inspekce práce, ani jemu nadřízené ministryně. Není vidět také žádná reakce ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a příslušného ministra, kam tato činnost gesčně spadá. Není vidět ani žádný zásah ze strany zřizovatele, tj. Ministerstva financí ČR a příslušného ministra. Není vidět žádná kontrolní činnost ze strany Správní rady ani Dozorčí rady ČEZ. Nezaznamenal jsem také žádnou reakci Ministerstva zemědělství ČR a příslušného ministra.

Neslyšel jsem nic také ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který ze zákona dohlíží na činnost jednotlivých operátorů na energetickém trhu a bezpečnost provozu by měla být jednou z jeho priorit. To nemáme rádi těch několik set / tisíců chovatelů hovězího dobytka, ovcí a koz do té míry, že je necháme vybít úrazy elektrickým proudem podobně jako těch 5 milionů ptáků za posledních 50 let?

Požadoval jsem po ČEZu, aby vydal informace o uzemnění vedení velmi vysokého napětí. ČEZ se tomu vehementně bránil s tím, že nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, protože není veřejná instituce. ČEZ se v jiné podobné věci dokonce dovolal až k Ústavnímu soudu a ten vydal v té věci ústavní nález, kde Ústavní soud potvrdil, že ČEZ není tzv. veřejnou institucí a nepodléhá tedy zákonu o přímém přístupu k informacím. Pokud tedy ČEZ, a.s. není veřejnou institucí, která nepodléhá kontrole veřejnosti prostřednictvím volného přístupu k informacím, pak je tedy na státu, aby takovou kontrolní činnost zajistil sám.

Myslím, že současná situace je obecným ohrožením. A dokud nebude situace napravena, neměl by se ČEZ pyšnit titulem "Bezpečný podnik". ČEZ totiž bezpečným podnikem v tomto okamžiku v žádném případě není.

Zdroj: ekolist.cz