Požadujeme, aby se Česká republika připojila k zemím, které podporují vznik úmluvy o zákazu jaderných zbraní, a aby tento postoj potvrdila hlasováním na Valném shromáždění OSN. Podepište petici, šiřte informace, připojte se k naší kampani! Jaderné zbraně patří k nejničivějším zbraním na světě. V mezinárodním společenství panuje shoda nad tím, že jakékoliv použití těchto zbraní by mělo katastrofické humanitární důsledky [1].

Současné mechanismy pro kontrolu šíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení selhávají. Navrhovaným východiskem z této situace je zahájit jednání o tzv. úmluvě o zákazu jaderných zbraní [2] – mezinárodní smlouvě, která postaví mimo zákon výrobu, testování, vlastnictví a použití jaderných zbraní a zavede bezpečné mechanismy zajišťující postupné a proporční odstranění existujících jaderných arzenálů. Vznik takovéto smlouvy již oficiálně podporuje 75 % zemí světa včetně několika zemí vlastnících jaderné zbraně.

Rekordní kytarová akce – hudební tečka za Světovými dny za mír a nenásilí

2. října se v Praze na Václaváku sejde rekordní počet hudebníků, aby společně zahráli a zazpívali legendární song Give Peace a Chance od Johna Lennona na podporu Mezinárodní kampaně za zákaz jaderných zbraní.

Netradiční flash-mob nazvaný Kytarová mírpárty uzavře Světové dny za mír a nenásilí, během nichž se uskuteční také série diskuzních večerů prokládaných živou hudbou v Brně.

KYTAROVÁ MÍRPÁRTY

Požadujeme, aby se Česká republika připojila k zemím, které podporují vznik úmluvy o zákazu jaderných zbraní, a aby tento postoj potvrdila na Valném shromáždění OSN tím, že bude hlasovat pro rezoluci [3], která vyzývá k zahájení jednání o této úmluvě.

PODEPIŠTE A ŠIŘTE PETICI

Mýty o jaderném odzbrojení

Mýtus: Odstrašování jadernými zbraněmi zajišťuje naši bezpečnost.

To, že se jaderné státy odmítají vzdát jaderných zbraní, vede nejaderné státy k tomu, aby o tyto zbraně také usilovaly. Doktrína jaderného odstrašování je hnacím motorem pro proliferaci (šíření) jaderných zbraní.

Jaderné odstrašování navíc neodpovídá na bezpečnostní hrozby dnešního světa. Pokud by se jaderných zbraní zmocnily teroristické skupiny či nestabilní režimy, hrozba odvetného útoku, na níž je odstrašování založeno, by nefungovala. Těmto skupinám totiž nejde o přežití, ale o násilnou demonstraci svého názoru. Existence jaderných zbraní přispívá k nebezpečí, že se takovéto skupiny jaderných zbraní zmocní.

Mýtus: Proces odzbrojování bude nebezpečný – nemůžeme být bezbranní, dokud má nepřítel jaderné zbraně.

Součástí navrhované úmluvy o zákazu jaderných zbraní je i mechanismus, který zajistí jejich bezpečné odstranění, a to postupně, proporčně a dle stanoveného časového harmonogramu. V průběhu odzbrojovacího procesu nebude žádný stát ve výhodě a vše bude probíhat pod mezinárodním dohledem s množstvím verifikačních mechanismů.

Mýtus: Proces odzbrojování bude finančně nákladný.

Likvidace jaderných zbraní vyžaduje určité finanční prostředky, které jsou ale nesrovnatelně nižší než prostředky vydávané na jaderné zbraně v současnosti. Jen na pouhou údržbu jaderných arzenálů státy vydávají zhruba 100 miliard USD ročně a dalších 1 000 miliard plánují vydat v příštích letech na jejich modernizaci. Přitom pouhých 50 % ročního jaderného rozpočtu by zajistilo dosažení Rozvojových cílů tisíciletí. Více »

Mýtus: Jaderné odzbrojení je nereálné a naivní.

Další druhy zbraní hromadného ničení – zbraně chemické a biologické – již byly zakázány prostřednictvím podobných úmluv. Postoj jaderných států k odzbrojení se pomalu obrací pozitivním směrem, o čemž svědčí například i slavný Obamův projev v Praze v roce 2009, v němž představil svou vizi světa bez jaderných zbraní. Problém je v tom, že nikdo nechce začít jako první a jaderné státy sborově tvrdí, že dokud budou na světě jaderné zbraně, nezbaví se ani oni těch svých. Úmluva o zákazu jaderných zbraní, která by nastavila proporční odzbrojovací mechanismy, je odpovědí na tyto obavy. Mezinárodní podpora této úmluvy v posledních letech roste, například nedávno se k podporujícím státům přidala první členská země NATO, Norsko, a v oblasti jaderného odzbrojení jsou aktivní i další evropské státy, například Německo, Švýcarsko, Rakousko či Švédsko. K formování postoje v mnohých zemích přispěly právě aktivity občanské společnosti.

Zdroj: svetbezvalek.cz

]]>